RPG je druh hry, kdy si hráči zaujímají role fiktivních postav (role-playing - hraní rolí), které si podle daných pravidel vytvoří a za které v samotné hře jednají. Někdy je používán výraz charaktery podle anglického character, nejpoužívanější český překlad je asi postava.
V jádru jsou tyto hry formou interaktivní zábavy založené na výpravnosti příběhu, který lze ovlivnit a na kterém lze mít svou fiktivní rolí autentický podíl a také možnost odnést si reálný zážitek, plynoucí z procesu transformace vlastní libovůle do fiktivní postavy herního světa. Hráč takový svět svou fiktivní rolí tedy odvíjí a na základě sobě vlastní libovůle do jisté míry spoluvytváří.
Svět sám a zákonitosti takového světa jsou obvykle definovány v pravidlech, která můžou být až velice komplikovaná a rozsáhlá a neustále dotvářená a rozšiřovaná. Nad světem RPG hry proto musí "bdít" inteligentní prvek (člověk, počítačový program), který nemůže být omezen ničím jiným než pravidly a který dohlíží nad pohybem postav a jejich činy a dále rozhoduje (na základě zákonitostí definovaného univerzálního zákona nějakého světa) o následcích konkrétních činů vykonaných hráči. Takový mocný činitel je tedy jakýsi pán světa, který právě pohyb a dynamiku prostředí neustále dovytváří, usměrňuje a kontroluje a rovněž přejímá zodpovědnost za postavy, které do světa sám vkládá, jako protivníky nebo přátele hrdinům ovládanými hráči. (Zdroj: Wikipedie)
Teď, ještě než Vám napíši příspěvek, který je správný, tady existuje pár pojmů, které se v naší hře musí dodržovat, jinak by hra nefungovala.¨
Vypravěč je onen pán světa, který byl zmíněn o pár odstavců výš. Hrají ho ti zkušení hráči. Popisuje, co se děje, co se stalo a stane se. Vypravěč má vždycky pravdu a je zákaz mu nějak odpovídat, když vás k tomu nevyzve. Často se stává, že není přítomen a tak hráči hrají normálně a rozhodně SI NEHRAJÍ NA VYPRAVĚČE! Kromě hraní ještě také upozorňuje hráče na chyby.
Metagaming je využívání neherních informací, které víte vy a vaše postava ne. Když vás někdo pomlouvá na kraji u lesa a vy zrovna vyjdete z radu, vaše postava to neslyší narozdíl od vás neslyší a tak na to nemůže reagovat.TOTO HRANÍ JE CHYBNÉ!
Multigaming je hraní za více postav. To samo o sobě není zakázané - když to budete stíhat tak klidně, ale prosím vás, napište nám to, ale poté se často stává takzvané zvýhodňování. A to neplatí, jen když je to vztah učitel - žák, ale i žák - žák a nepotřeba sourozenci. Je zákázano si z postavy do postavy posílat finance, nebo vynášet různé informace.
Výkladová výuka je styl hraní učení. Profesor napíše výklad, co se děje při hodině a poté zveřejní spolu s úkolem na stránky. Takto by to mělo jít stále dokola, protože najít společné datum pro všechny je velice obtížné. Avšak, aby to nebylo tak nudné, má profesok povinnost minimálně tři online hodiny, na které se dostaví studenti, kteří právě mohou a formou RPG si vyzkouší, co se naučili. V takovýchto hrách bývá skoro vždy přítomen vypravěč, takže se nebojte. Profesor to musí samotřejmě ohlásit min. týden předem, aby to jeho studenti zaznamenaly.
Správný příspěvek vypadá asi takto:
*Nakloní se k Elizabeth a zašeptá.* To je dneska ale den, co?
Příspěvek je sice krátký, ale nad tím se budeme zaobírát později. Teď jde o to si popsat a upozornit na častí chyby.
Ve hvězdičkách, což v našem případě *Nakloní se k Elizabeth a zašeptá.* je takzvané emoji. Do emoji patří to, co je vidět, když vedete rozhovor. Ale jen to, CO JE VIDĚT! Často se chybuje, když dotyčný popisuje myšlenky nebo pocity. Proto, vždycky, než začnete psát, promyslete si to! Někomu to nedělá problém, má to prostě v krvi, ale i nepatrná chyba je chyba.
Do emoji se píše vždy ve 3. os. jednotného čísla. V některých hrách je povoleno si vybrat, jestli v první, nebo ve třetí, ale my to tak nemáme. Má to jeden prostý důvod - Vy nejste vaše postava. To co dělá, píšete vy, ale neděláte to, tak proč používat první osobu?
Další část To je dneska ale den, co? Je přímá řeč, pro ty, co nevědí, to co postava říká. U toho se ani nemusí nic moc dodávat.
Vždycky, když si chcete jít zahrát, musíte někam, kde je chat. Do chatu musíte vždycky vstoupit, jako že vaše postava tam třeba přijde nějakým vchodem a zase odejít.
I když to u některých her není povinné, příspěvky by měli být docela dlouhé. Ale zase to nemůže být přehnané, protože jak je častá chyba, vaše postava nezvládne si číst knihu, pojídat snídani a ještě při tom udržovat rozhovor se třemi lidmi. Uvažujte u toho, co byste zvládli v normálním životě. Samozřejmě, mezi vámi a vaší postavou je rozhodně tlustá stěna, ale ani ona není superman.
Minimální míra příspěvků by měli být čtyři řádky. Samozřejmě, když začínáte, je jasné, že vám to hned tak nepůjde, ale poté, co to trošku odkoukáte, vám to jistě půjde lépe.